Jako malá holka jsem vždycky chtÄ›la jezdit na koni anebo hrát golf. Jenomže tohle byly zrovna tak drahé sporty, na které moji rodiÄe bohužel nemÄ›li vůbec žádné peníze. Ani nevíte, jak moc mÄ› to trápilo. Doma jsem také breÄela, nebo už jsem byla naÅ¡tvaná anebo už jsem potom také byla uražená na rodiÄe a nechtÄ›la jsem s nimi mluvit. MnÄ› v té dobÄ› bylo asi sedm nebo osm let. A tohle jsem si usmyslela, protože jedna moje kamarádka právÄ› dohromady dÄ›lala golf a také jezdila na koni. Tohle mÄ› vždycky lákalo a Å™ekla jsem si, že když moje kamarádka také soutěží v jízdÄ› na koni, že bych tohle chtÄ›la dÄ›lat také. Jenomže nemůžu mít vÅ¡echno, co mají ostatní.

Alespoň takhle mi to vždycky řekla moje maminka, jenomže mě to vždycky také moc mrzelo. Opravdu jsem si nemohla pomoct, ani nevíte, jak moc mě třeba lákala jízda na koni. Chodila jsem také dříve do kroužku na koně, moje maminka mi tohle platila, byla jsem ráda alespoň za tohle, sice jsem nemohla soutěžit a také se mnou vždycky jezdila trenérka, ale užívala jsem si to. Bohužel, ale potom trenérka zemřela. Ona měla nějaký úraz, takže jsem potom přestala chodit na koně a tohle mě opravdu hodně mrzelo.

Byl to můj nejoblíbenější sport, tak jsem se zeptala maminky, jestli by mi třeba nezaplatila koňský kroužek vedle, který je ve vedlejší vesnici, jenomže ten byl bohužel o dvanáct stovek dražší než tamten předchozí kurz na koně, takže maminka mi tohle neplatila, protože řekla, že už i ten levnější kurz byl pro ni moc a můj otec nechtěl dávat žádné peníze vůbec. Nevím, co by se se mnou stalo, kdybych se tohoto sportu nevzdala. Kdybych třeba stále jezdila do koňského kroužku, jestli by třeba za mě byla žokejka anebo něco podobného. Třeba bych také mohla být trenérka koní. Tohle by mě také moc bavilo. Bohužel se mi to nepodařilo a kdo ví, co by potom bylo v budoucnu.